Skip to main content
Tato část krizového plánu řeší situace, které jsou emočně extrémně vypjaté a často vyžadují přímou součinnost s Policií ČR nebo orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

1. Útěk dítěte z pěstounské péče

Útěk z domova (nebo nedoražení ze školy) je u dětí v náhradní rodinné péči, zejména v období dospívání, častým krizovým scénářem.
Mýtus 24 hodin: U dětí a mladistvých se nikdy nečeká 24 hodin na ohlášení zmizení! Pokud máte důvodné podezření, že se dítěti něco stalo, nebo je venku tma, zima či dítě potřebuje léky, jedná se neprodleně.
1

1. Prvotní prověření (do 1–2 hodin)

Pěstoun se pokusí dítěti dovolat. Obvolá kamarády, spolužáky, školu, případně biologickou rodinu (pokud je s ní v bezpečném kontaktu a hrozí, že dítě uteklo tam). Fyzicky propátrá nejbližší okolí a oblíbená místa dítěte.
2

2. Ohlášení Policii ČR (158)

Pokud prvotní pátrání selže, pěstoun volá Policii ČR. Připraví si aktuální fotografii dítěte, popis oblečení, informace o zdravotním stavu (léky) a seznam míst, kam mohlo jít. Policii výslovně upozorní, že jde o dítě v pěstounské péči.
3

3. Aktivace organizace a OSPOD

Bezprostředně po nahlášení na Policii kontaktuje pěstoun svého klíčového pracovníka. Organizace přebírá povinnost okamžitě informovat opatrovnický OSPOD o útěku a o krocích Policie.
4

4. Návrat dítěte (Deeskalace)

Když se dítě najde nebo se samo vrátí, pěstoun ho netrestá a nekřičí na něj. Poskytne mu základní péči (jídlo, teplo, spánek). Klíčový pracovník následně přijíždí do rodiny provést krizovou intervenci a zjišťuje příčiny útěku pro úpravu Plánu podpory.

2. Těžká heteroagrese a destrukce

Traumatizované dítě se může dostat do stavu masivního afektu, kdy ztrácí sebekontrolu, fyzicky napadá pěstouny, ostatní děti nebo ničí vybavení bytu.
Pokud je afekt nezvladatelný, prioritou je bezpečí. Pěstoun okamžitě odvede ostatní děti a domácí zvířata do bezpečné (uzamykatelné) místnosti. Pěstoun chrání sám sebe. Zničení televize nebo nábytku je druhořadé a nesmí být důvodem k fyzickému potyčkám s amokujícím adolescentem.
Na dítě v amoku se nekřičí a nezkouší se s ním racionálně argumentovat (jeho mozek je v režimu “bojuj, nebo uteč”). Pěstoun zkrátí věty na minimum, mluví hlubším a klidným hlasem, zachovává fyzický odstup a neblokuje dítěti únikovou cestu z místnosti.
Pokud dítě ohrožuje sebe či okolí zbraní (nůž, ostrý předmět), nebo pokud jeho záchvat agrese trvá neúměrně dlouho a hrozí mu fyzické vyčerpání, pěstoun volá Zdravotnickou záchrannou službu (pokud jde o psychický kolaps) nebo Policii (pokud nezvládá odvrátit fyzický útok). Následně informuje klíčového pracovníka.

3. Podezření na syndrom CAN (Týrání a zneužívání)

Závažná situace nastává, pokud pěstoun nebo klíčový pracovník zjistí (např. po návratu dítěte z víkendu u biologické rodiny), nebo pokud se dítě samo svěří s tím, že mu někdo ubližuje, nebo že je sexuálně zneužíváno.
Oznamovací povinnost: Podle trestního zákoníku (§ 368) podléhají trestné činy týrání svěřené osoby a pohlavního zneužívání přísné oznamovací povinnosti. Neoznámení takového činu je samo o sobě trestným činem.

Závazný postup při podezření:

  1. Vyslechnutí bez vyšetřování: Pokud se dítě svěřuje, pěstoun i pracovník jen klidně poslouchají. Zásadně dítě nevedou sugestivními otázkami (neptají se „A sahal ti i pod tričko?“), aby neznehodnotili případné výpovědi pro Polici. Dítěti se poděkuje za odvahu a ujistí se, že mu bude pomoženo.
  2. Zachování důkazů: Pokud má dítě viditelná poranění, pěstoun dítě před případnou lékařskou prohlídkou nekoupe a nečistí mu oblečení (uchování DNA a stop). Fotodokumentaci provádí lékař nebo Policie.
  3. Okamžité hlášení: Klíčový pracovník (nebo pěstoun) neprodleně volá Policii ČR a příslušný OSPOD. Naše organizace v takových případech nevyčkává na interní porady vedení, ohlašovací povinnost má ten pracovník, který se o podezření dozvěděl jako první.

4. Ohrožení ze strany biologické rodiny

Ve složitých případech může riziko představovat přímo biologická rodina dítěte, pokud nerespektuje pravidla, jedná v afektu nebo pod vlivem návykových látek.

A. Neohlášená a nebezpečná návštěva

Biologický rodič se objeví u dveří pěstounského bytu pod vlivem alkoholu či drog a dožaduje se okamžitého vydání dítěte.
  • Postup: Pěstoun za žádných okolností neotevírá dveře. Skrze zavřené dveře klidně oznámí: “Jste tu neohlášeně, navíc se mi zdá, že nejste v pořádku. Dítě vám teď nepředám. Prosím, odejděte, nebo zavolám policii.” Pokud rodič neodejde nebo začne jednat agresivně, pěstoun okamžitě volá 158 a informuje organizaci.

B. Únos nebo pokus o únos při asistovaném kontaktu

Během realizace asistovaného kontaktu v neutrálním prostředí (Fáze 6 v Metodice kontaktů) se biologický rodič pokusí s dítětem utéct nebo ho násilím odvést.
  • Postup pracovníka: Sociální pracovník na místě nesmí dopustit fyzické ublížení dítěti, ale nesmí ohrozit ani vlastní život. Důrazně verbálně zasáhne a ihned aktivuje záchranný systém (volá Policii). Zajišťuje, aby případný druhý pracovník chránil pěstouny. Následně poskytne Policii maximální součinnost, kamerové záznamy a popis pachatele.

C. Kyberšikana a vyhrožování

Biologická rodina (nebo její okolí) začne pěstounům nebo dítěti zasílat výhrůžné zprávy SMS, přes sociální sítě, nebo je veřejně očerňuje na internetu.
  • Postup: Pěstoun nesmí na zprávy emocionálně odpovídat a nesmí je mazat. Pořídí snímky obrazovky (screenshoty). Kontaktuje klíčového pracovníka, který zprávy vyhodnotí společně s OSPOD a případně podají podnět Policii pro podezření na nebezpečné vyhrožování.
Last modified on June 12, 2026