4.1 Proč nesmíme vynechat hlas dítěte?
V tradičním pojetí sociální práce se plány často tvořily systémem „o nás bez nás“ – odborníci a dospělí se zavřeli do kanceláře a rozhodli, co je pro dítě nejlepší. Moderní sociálně-právní ochrana dětí (a naše interní metodika) však stojí na principu plné participace. Zapojení dítěte do tvorby Plánu podpory má dva hlavní důvody:- Právní povinnost: Dítě má nezadatelné právo vyjádřit svůj názor ke všem záležitostem, které se ho dotýkají. Tento názor musí být brán v potaz s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost.
- Praktická účinnost plánu: Pokud dítěti pouze nařídíme „budeš chodit na logopedii a na doučování“, pravděpodobně narazíme na obrovský odpor. Pokud s ním ale cíl probereme a najdeme v něm jeho vlastní motivaci („když se zlepšíš ve čtení, budeš si moct sám přečíst komiksy, které tě baví“), stává se dítě partnerem a plán má mnohem vyšší šanci na úspěch.
4.2 Způsoby zapojení podle věku a vývojové úrovně
Způsob, jakým klíčový pracovník zjišťuje potřeby dítěte a seznamuje ho s Plánem podpory, se diametrálně liší podle jeho aktuální mentální zralosti.Děti v raném a předškolním věku (0–6 let)
Děti v raném a předškolním věku (0–6 let)
U takto malých dětí probíhá participace primárně nepřímo. Dítě se neúčastní formálních plánovacích schůzek.
- Metody zjišťování: Klíčový pracovník zjišťuje potřeby pozorováním dítěte při hře, sledováním jeho interakcí s pěstounem a reakcí na nové podněty.
- Tvorba cílů: Využívají se jednoduché projektivní techniky (např. kresba „Co tě nejvíc baví“, výběr pomocí obrázkových karet s emocemi).
- Seznámení s plánem: Pěstoun po schůzce dítěti plán přeloží do pohádkové formy: “Domluvili jsme se s tetou z organizace, že od září začneš chodit na plavání, jak sis přál, a že si spolu každý večer před spaním přečteme jednu pohádku z tvé Knihy života.”
Děti mladšího školního věku (7–11 let)
Děti mladšího školního věku (7–11 let)
V tomto věku již děti dokážou velmi dobře pojmenovat, co jim jde, co je trápí a co by chtěly změnit.
- Metody zjišťování: Společné rozhovory, využití škálovacích technik (např. „Ukaž mi na tomhle kouzelném teploměru, jak moc se ti teď líbí ve škole.“), technika tří přání.
- Tvorba cílů: Dítě může samo definovat jeden ze svých cílů (např. „Chci se naučit jezdit na kole bez koleček“). Tento cíl se zapíše do Plánu podpory jako plnohodnotná položka a pěstoun s pracovníkem vymyslí kroky k jeho splnění.
- Seznámení s plánem: Dítě by mělo být u závěrečného shrnutí plánu a mělo by přesně vědět, na čem se dospělí domluvili v otázkách, které se ho týkají.
Dospívající a mladí dospělí (12+ let)
Dospívající a mladí dospělí (12+ let)
Dospívající se stávají plnohodnotnými partnery v procesu plánování. Zcela opouštíme dětské techniky a jednáme s nimi s maximálním respektem k jejich autonomii.
- Metody zjišťování: Přímý partnerský rozhovor. Často je užitečné, pokud s dospívajícím hovoří klíčový pracovník chvíli o samotě (bez přítomnosti pěstounů), protože dospívající mohou mít potřeby, které se před pěstouny stydí vyslovit.
- Tvorba cílů: Dospívající by se měli aktivně podílet na plánování své budoucnosti, zejména v oblastech výběru školy, hospodaření s penězi a přípravy na osamostatnění.
- Právo veta: Pokud dospívající u cílů, které se týkají jeho seberozvoje, vyjádří silný nesouhlas (např. absolutně odmítá chodit na kroužek, který mu vybral pěstoun), plán se musí upravit tak, aby vznikl kompromis.
4.3 Konkrétní techniky pro mapování přání a potřeb
Pro usnadnění komunikace s dětmi, které mají potíže vyjadřovat své pocity slovy, využívají naši klíčoví pracovníci následující osvědčené nástroje:Ostrov pokladů (a co necháme žralokům)
Na velký papír nakreslíme ostrov a moře se žraloky. Dítě dostane fixy nebo samolepky. Doprostřed ostrova kreslí věci, lidi a aktivity, které chce v dalším půlroce zažít, rozvíjet a mít blízko sebe. Do moře ke žralokům naopak hází věci, kterých se bojí, které ho trápí (např. křik, známky z matiky, špatné sny) a se kterými potřebuje pomoci.
Technika kouzelného proutku
Ideální pro odhalení skrytých potřeb. Pracovník se ptá: “Kdybych ti teď půjčil kouzelný proutek a ty bys mohl do zítřejšího rána změnit u vás doma, ve škole nebo na sobě tři jakékoliv věci, jaké by to byly?”
Strom cílů
Vizuální pomůcka přímo pro tvorbu Plánu podpory. Kořeny stromu představují to, co dítě už umí a v čem je silné. Kmen je samotné dítě. Na větve pak společně píšeme nebo lepíme lístky s konkrétními úkoly a cíli pro následující období. Když se cíl splní, dítě si může na danou větev nalepit „jablíčko“ nebo jinou odměnu.
4.4 Jak formálně zaznamenat hlas dítěte do Plánu podpory
Z právního a metodického hlediska nestačí, že jsme si s dítětem „jen popovídali“. Participace dítěte musí být v samotném formuláři Plánu podpory prokazatelně zachycena.Způsoby záznamu do formuláře:
- Citace dítěte: Pokud dítě vyřkne zajímavý postřeh k cíli, zapíšeme jej do kolonky v plánu přesně tak, jak ho řeklo, nejlépe v uvozovkách (např. “Chci se naučit líp psát, aby se mi pančelka nesmála.”).
- Vlastní prostor pro dítě: V našem formuláři Plánu podpory je na konci vyhrazena speciální kolonka s názvem “Co k plánu dodává dítě”. Starší děti tam mohou napsat vlastní větu, menší děti tam mohou něco nakreslit.
- Podpis dítěte: * Dospívající (nad 12 let) dokument standardně podepisují vedle pěstouna a klíčového pracovníka.
- U menších dětí můžeme využít otisk prstu, vlastní razítko nebo jednoduchou „klikyhákovou“ signaturu. Tento drobný rituál dává dítěti obrovský pocit důležitosti a sounáležitosti s plánem.
Odmítnutí participace: Může se stát, že dítě je aktuálně ve fázi vzdoru, je traumatizované a odmítá se s klíčovým pracovníkem o čemkoliv bavit. V takovém případě netlačíme! Do kolonky vyhodnocení pracovník objektivně napíše: “Pokus o zapojení dítěte proběhl dne X.Y. pomocí herních technik, dítě spolupráci odmítlo z důvodu aktuální emoční nepohody. Názor bude znovu zjišťován v průběhu čtvrtletí.”