2.1 Význam vyhodnocení (Proč nezačínáme rovnou psát cíle?)
Základní chybou v sociální práci je snaha začít okamžitě vymýšlet řešení a cíle, aniž bychom podrobně znali aktuální výchozí stav. Fázi samotné tvorby Plánu podpory musí vždy předcházet komplexní vyhodnocení situace (tzv. assessment). Vyhodnocení nám odpovídá na otázku: “Kde se dítě a rodina nacházejí právě teď, co funguje skvěle a kde naopak ztrácejí pevnou půdu pod nohama?” Teprve na základě těchto odpovědí můžeme v další fázi začít plánovat cíle.Pravidlo triangulace dat: Klíčový pracovník nikdy nevychází pouze z jednoho zdroje informací (např. jen z toho, co mu řekne pěstoun). Informace se musí vždy křížově ověřovat ze tří nezávislých směrů: 1. Zprávy OSPOD a odborníků, 2. Výpověď pěstouna, 3. Názor a projevy samotného dítěte.
2.2 Šest klíčových domén (oblastí) vyhodnocování
Abychom na žádnou důležitou oblast nezapomněli, opírá se naše metodika vyhodnocování o standardizovaný model MPSV. Život dítěte mapujeme v šesti základních doménách. Při mapování si v každé doméně všímáme jak silných stránek (ochranné faktory), tak rizik (potřeby k řešení).1. Zdraví a fyzický vývoj
1. Zdraví a fyzický vývoj
- Co zjišťujeme: Celkový zdravotní stav, nutnost odborných vyšetření (neurologie, psychiatrie, ortopedie), pravidelnost užívání léků, vývojová opoždění v hrubé a jemné motorice, stravovací návyky, kvalitu spánku.
- Příklad silné stránky: Dítě sportuje a netrpí nadváhou.
- Příklad potřeby: Dítě má diagnostikované těžké astma a pěstoun nezvládá logistiku dojíždění do specializovaného centra.
2. Vzdělávání a kognitivní vývoj
2. Vzdělávání a kognitivní vývoj
- Co zjišťujeme: Školní prospěch, integrace v třídním kolektivu, potřeba asistence pedagoga, specifické poruchy učení (dyslexie, dyskalkulie), motivace k učení, nadání a talent.
- Příklad silné stránky: Dítě má vynikající paměť a baví ho přírodopis.
- Příklad potřeby: Dítě propadá z matematiky a potřebuje pravidelné doučování.
3. Emoční a behaviorální vývoj (Chování a prožívání)
3. Emoční a behaviorální vývoj (Chování a prožívání)
- Co zjišťujeme: Jak dítě zvládá vztek, smutek a radost. Přítomnost traumatických projevů (noční děsy, regrese, agresivita). Schopnost sebekontroly, sebevědomí, projevy ADHD nebo poruch autistického spektra.
- Příklad silné stránky: Dítě dokáže pojmenovat, že je smutné, a přijde si pro pohlazení k pěstounovi.
- Příklad potřeby: Dítě reaguje masivní autoagresí na jakýkoliv zákaz.
4. Identita a sebepojetí
4. Identita a sebepojetí
- Co zjišťujeme: Jak dítě vnímá svůj životní příběh, zda zná důvody svého odebrání z biologické rodiny, jaký má vztah ke svému etnickému nebo kulturnímu původu, zda se s ním aktivně pracuje pomocí Knihy života.
- Příklad silné stránky: Dítě má s pěstouny zpracovanou fotoknihu z raného dětství.
- Příklad potřeby: Dítě trpí fantazijními představami, že si pro něj zítra přijede biologická matka, ačkoli se matka již 5 let neozvala.
5. Rodinné a sociální vztahy
5. Rodinné a sociální vztahy
6. Samostatnost a péče o sebe
6. Samostatnost a péče o sebe
- Co zjišťujeme: Hygienické návyky odpovídající věku, zvládání cestování, hospodaření s kapesným, zapojení do chodu domácnosti, příprava starších dětí na osamostatnění.
- Příklad silné stránky: Šestnáctiletý dospívající umí vařit základní jídla a hospodaří s vlastním účtem.
- Příklad potřeby: Desetileté dítě nezvládá základní osobní hygienu bez asistence dospělého.
2.3 Metodika vedení zjišťovacího rozhovoru s rodinou
Vyhodnocování situace nesmí připomínat policejní výslech ani strohé vyplňování dotazníku. Pro pěstouny je klíčové, aby cítili partnerský přístup. Zjišťovací rozhovor se proto vede plynule, s využitím otevřených otázek.Příprava před rozhovorem
Klíčový pracovník si prostuduje aktuální IPOD od OSPOD, staré zápisy a zprávy z případových konferencí. Zjistí si, co už rodina řekla jiným odborníkům, aby pěstouny nenutil opakovat stále totéž (prevence únavy z vyšetřování).
Vstupní fáze a normalizace
Pracovník jasně vysvětlí účel setkání: “Dnes nebudeme řešit provozní věci. Pojďme se na chvíli zastavit a podívat se z nadhledu na to, jaký byl uplynulý půlrok. Co se nám společně povedlo a kde nás teď nejvíc tlačí bota?”
Mapování silných stránek (Zdroje)
Rozhovor vždy začíná pozitivně. Pracovník se ptá: “Co teď dělá Petrovi největší radost? Kdy jste se jako rodina naposledy opravdu společně zasmáli? Na co jste u dcery pyšní?”
Identifikace zátěže a překážek
Následuje zmapování rizik. Využíváme škálovací otázky: “Kdybyste měli na stupnici od 1 do 10 (kde 10 je obrovská zátěž) ohodnotit, jak vás aktuálně trápí příprava do školy, jaké číslo by to bylo?”